Jdi na obsah Jdi na menu

Bora Re-Hla

BORA RE-HLA

* 13.2.2010 

pict0008.jpg

 

Haf, já jsem Bora…
Je to k nevíře, ale jsem tu! Jmenuji se Bora Re-Hla a jsem z II. Vrhu mojí mamky Badua a taky jsem mladší sestra Arky Re-Hla.
To koukáte, že jsem černá s pálením, co? A to ještě nevíte, že jsem se narodila ve stejný den jako ségra, ale jen o rok později tj. 13. 02. 2010. Jsem třetí v pořadí  a objevuji co se dá.
Moje ségra Arka tak ta mi ukazuje a učí báječné věci, které se mi moc líbí, ale když koukáme na páníčky mám takový pocit, že to nechápou.
 Tak třeba ráda lovím myšky a jsem v tom fakt dobrá lepší než ségra Arka a jak říká páníček stejně dobrá jako máma. Jen se páníčkovi nelíbí moje metody , vždy trošku upravím záhonek nebo u stromečků, když tu myšku potřebuji ulovit.
 Ale páníček to asi nechápe, ten asi myšky neloví.p1100621.jpg
Mamka Badua mě učila skákat na plot, když okolo jedou koně nebo když večer bečej srnci, protože když jsem byla malá za plot jsem neviděla, tak mě to musely naučit a ted koukám co všechno venku běhá za zajímavá zvířata. Máma přenechala hlídání velké ségře Arce a sama na nás jen dohlíží a já už  Arce pomáhám jak se dá.
Když nám jde pod zahradou nějaký psí kamarád, tak se musíme všechny tři jít podívat a popovídat si, jak se daří, jak je páníčkové neposlouchají a jak to mi, pejskové, máme moc těžký.
Když jdou páníčkové spát kontroluji na zahradě zda  panička, všechno poklidila, když tam zapomene něco zajímavého, hned to odnesu a uklidím a panička s páníčkem to druhý den hledají a to věřte, že to je velká legrace. ale je zajímavé, že to panička vždycky druhý den strašně rychle potřebuje….
 
Pravidelně chodíme k páníčkům do našeho žlutého baráčku kontrolovat  malou dvounohou kamarádku Natálku, která je o měsíc mladší než já. Vyskočím a opřu se o postýlku, kouknu na ní, ta se na mě usměje a já začnu běhat po baráčku jak blázen pak si popovídáme, panička jí vyndá z postýlku a já jí přátelsky olíznu a jdu zase ven, aby mi něco neuteklo.
Na zahrádce se starám taky papoušky na které se chodím dívat až do voliéry. Ale je zajímavé, když vyskočím na jejich domeček, tak mi vždycky uletěj …. , ale největší legrace je se slepicema. Když jsem byla malá, tak jsem je lovila. Chytla jsem je za ocásek a táhla k mámě Badue a ségře Arce, aby viděly, že už umím taky lovit. Ale té slepičce se nějak nechtělo, mávala křídli a pořád protestovala, tak sem jí tedy potom pustila… .
Druhým měsícem chodím do psí školy s páníčkem na cvičák a učím se různé povely, to je strašná fuška. Je tam spousta psích kamarádů  a společně se učíme a taky hrajeme.p1090701.jpg
 
Semnou tam chodí i  Arka s paničkou, ale Arce to už jde, páníček říkal, že Arka si cvičák zopakuje, protože přes prázdniny zdivočela, když mě musela všechno naučit a je z ní zase malé štěně.
Moc mě to baví , ale nejraději mám , když je přestávka. To si raději někde lehnu a kontroluju všechny jestli to dělají všichni pořádně, ale páníček mě chválí, tak to asi taky dělám jak se patří.
Taky chodíme do města na procházky, na trhy i do restaurace, to je fajn , ale moc mně to nebaví to máma Badua a Arka ty se na to vždycky těší, jak pojedou autem a poznají nové lidi .  Já se těším až se vrátíme domů a všichni společně půjdeme na dlouhé procházky s páníčkem do lesa.
Největší sranda když jdeme na vodítku a máma a ségra mi dělají osobní stráž a já jdu v prostředku.
Ale stejně je to nejlepší doma na zahradě okolo šesté večer, to si všechny tři strašně rádi hrajeme a běháme po zahradě a skáčeme a máma Badu, to je moc šikovná máma, když už zlobíme, tak si nás okřikne, chytí za kožíšek, vyklepe, proklepe a my s Arkou posloucháme zase jako hodinky.
Jé je, už musím končit, páníček nás jde vyfotit a tam tedy fakt nesmím chybět. Tak někdy jindy u nás nebo na stránkách naší stanice.
      pac a pusu Bora